MYSTICKÝ VÝZNAM PÍSMA A SLOVA

Text: Margot SaRa

Skutečnost, že denně píšeme a mluvíme, přispívá k vrstvení informací v Zemské Mřížce, což odrazem spoluutváří realitu všedního dne na úrovni jednotlivců, a tím    i celé planety. Proto je člověku uložena zodpovědnost užívat sílu slova obezřetně.

Písmo a slovo jako nástroj Tvorby

Písmo a slovo odedávna sloužilo jako čistý kanál, kterým byly tlumočeny zákonitosti božského Vědomí pro potřeby člověka a jeho společenství. Slova starověkých kultur jsou proto velmi mnohovrstevnatá a nabitá řečí symbolů a archetypů, na něž si nelze sáhnout rozumem.

Písemný systém a mluvené slovo slouží ve své podstatě jako interkomunikační médium, které zprostředkovává PŘÍMOU Tvorbu na Zemi. KAŽDÝ písemný systém každého národa obsahuje mezigenerační kódy se specifickými kvalitami. Patří mezi ně úkoly a potenciály, které jsou národu dány k naplnění v rámci evoluce celku. Například, darem a úkolem nativních kmenů z globálního hlediska je, že zůstávají věrny svým původním tradicím, čímž civilizovanému světu umožňují zůstat v kontaktu s přirozeností a s esencí Ducha, která je neměnná.

Svobodná volba, zahrnující celé spektrum našeho vyjadřovacího projevu, umožňuje použít tyto dary způsobem nepůvodním, scházejícím z cesty. Z významu abecedy jednotlivých národů lze vyčíst potencionální vítězství, i veškeré pády a prohry. 

Z odlišností písma a zvuku písmen vyplývá charakterové zabarvení duše národa, a tudíž lze odtud vytušit příčiny nepokojů, či naopak spřátelení mezi národy. To vše dle způsobu využití či zneužití kvality Slova.

A přestože dnešní doba ze slova a psaného slova učinila komoditu, polotovar, který je zneužíván jistými elitami pro zisk a manipulaci lidí (viz. reklama, masmédia), stále nám jako jednotlivcům náleží schopnost zvolit si způsob komunikace se sebou a se světem. 

Klíče k otevření původní, nesobecky tvořivé síly slova, jsou stále k dispozici, a my jimi můžeme zabarvit odstíny našich životů, pokud si uvědomíme, jak silný nástroj nám byl dán.

• Para - Božský hlas, Prapůvodní zvuk, zasévající základ pro vznik myšlenek (akáša)
• Pashyanti - Subtilní zvuk, vnímatelný skrze zrakový vjem, vnitřní vizi (oheň) 
• Madhyama - Okamžitý, nevyjádřený zvuk,  pocit z něj, který lze prožít v srdci (vzduch, voda)
• Vaikhari - Projevený zvuk, poslední fáze projevu zvuku, artikulované slovo (země)

Tato posloupnost popisuje božský proces tvorby od Zdroje, přes jemněhmotné vnímání, až po vyjádřený projev. Můžeme si všimnout, že obraz - zrakový vjem (fáze Pashyanti) je zviditelněním subtilního zvuku, sestupujícího do hrubohmotné dimenze, který je možné zachytit při změněném stavu vědomí. Tímto způsobem podle legend vzniklo indické písmo dévanagárí (doslova ,,město bohů"), které bylo zapsáno mudrci, snímajícími z praprostoru význam zvuku a znaku (písma), který se jim ve viděních zobrazil.

Stejným způsobem ostatně vznikly veškeré posvátné texty, včetně částí Bible. To, čemu dnes říkáme ,,čtení z Akáši", je vlastně čistou formou komunikace, kterou jsme kdysi dávno běžně užívali. 

V takové formě komunikace nejednáme na základě poslední fáze - projeveného slova (Vaikhari), tak jak to dnes bývá běžné, ale čteme to, co sahá daleko za viděné a hmatatelné; vnímáme jasnocitně a jasnoslyšně  (Madhyama), vidíme vnitřním zrakem (Pashyanti), a vnímáme božské sféry, bytosti a aspekty, jichž jsme součástí (Para).

Z výše zmíněného je jasné, že současná schopnost člověka komunikovat se dostala do značně zúžených uliček vědomí, avšak možnost vrátit se do této hladiny vnímání, a ještě ji obohatit o soudobé aspekty poznání, které ze starověkých učení nemůžeme získat, rapidně stoupá a je otevřena každému, kdo má čistý záměr a upřímný zájem podílet se na spolutvorbě Nové Země.

Obrazotvorné spojení písma a slova 

Pokud se podíváme na úlohu písma a slova v dnešní době, a na úlohu téhož u dávných národů, zjistíme, že pro naši kulturu je spojitost písma a slova jaksi roztříštěná. Z písmen se staly abstraktní znaky, které nic neznamenají, a jejich grafická podoba je téměř odtržená od významu, který dohromady vytváří obraz (písmo) a zvuk (slovo).

Staroslovanská bukvice, indické dévanagarí, egyptské hieroglyfy, kabalistická hebrejština, aramejština, písmo Dogonů, Peršanů a mnohých dalších - tyto všechny systémy si byly vědomy neoddělitelné vazby mezi zvukem a obrazem.                     

Tyto národy pamatují dobu, kdy abecední systémy a slova přijaly jako poselství z hvězd, která mají sloužit prosperitě Země a pěstování kvalit Ducha v těle, a považovali toto spojení za zcela přirozené a normální. 

Mnohá písma (např. Dogoni, Peršané) nápadně připomínají astronomické znaky pro souhvězdí, a astrologické symboly zvířetníku a planet. Každá funkční abeceda v sobě uchovává odraz hvězdné oblohy;  a slova, tvořená z písmen, mezi sebou tvoří totéž, čím je na nebi souhvězdí složené z hvězd, rozmístěných mezi sebou v určitých uskupeních. 

Prastaré abecední systémy měly zcela jasný matematický a geometrický řád, v němž počet písmen, či samohlásek a souhlásek v ní obsažených, nelze považovat za náhodný. Kabalistické spisy nebo Védy jsou toho důkazem; zde lze najít velmi detailní informace o významu psaného a mluveného slova, jakož i způsob, jakým jej lze užít vědomě.

Kabala, Védy, či prapůvodní učení Ješuovo, předávané v aramejštině, nabízí popis meditativních cvičení se zvuky písmen, jakožto jednotlivých aspketů Boha-Bohyně, jimž odpovídá určitá vibrace a frekvence - barva, tón zvuku, část těla, atd.

Zapsaná i vyřčená slova v posvátných jazycích propojují vědomí s podvědomím, a tím spouští v hlavě sled obrazů, který o významu a obsahu sděluje daleko více, než racionálně vykonstruované pojmosloví.

Písmeno má být grafickým zápisem - zviditelněním prapůvodního zvuku, který sestoupil do Stvořených, různorodých podob. Píšeme-li takovým písmem, jako je sanskrit, hebrejština, ale také naše staroslovanská bukvice, náš mozek začne pracovat zcela jinak; automaticky nás vtáhne do hladiny alfa / théta, v níž jsme propojeni s podstatou sebe sama.

To je jeden ze způsobů, jak se můžeme znovunapojit na moudrost a sílu písma a slova - nástroje, jenž vyvěrá ze samotného pramene života, a čeká, až jej znovu vědomě uchopíme a začneme jím tvořit jinak, nově, souladně.

V úctě

Margot 

Tento článek je možné dále sdílet s uvedením autora a aktivním odkazem na stránky: www.kristalovaplaneta.webnode.cz