SVOBODNÁ VOLBA: SMYSL ,,DOBRÉHO" A ,,ŠPATNÉHO" ROZHODNUTÍ

Text: Margot SaRa

Je svobodná volba bezmezně svobodná? A co je jejím základem? Co ovlivňuje naše rozhodnutí a jeho důsledky? Lze se rozhodnout špatně? 

CO JE TO SVOBODNÁ VOLBA

To, čemu říkáme svobodná volba, je souborem možností, variant a potencionalit, z nichž některé jsou námi přednastavené před zrozením do určité dobové, sociální a rodové situace, která vymezuje rámec našeho možného směru. Svobodná volba zahrnuje dopředu nadefinované kvality, které lze následovat, posouvat, nebo zcela překročit. Často se rodíme záměrně do podmínek, které nás motivují k překročení nastavených rozhodnutí, protože tím vzniká dynamika, která v nás probouzí touhu srdce a vůli k růstu. 

Vůle je základem lásky, a láska je svobodná: vůle podepírá a drží podmínky pro to, co je, a co může být. 

SOUVISLOST MEZI VŮLÍ - VOLBOU A ZDRAVÍM

Nedostatek vůle v člověku je již určitým stupněm nemoci, neboť slabá vůle indikuje ztrátu životní energie, která někudy musí odtékat pryč; energetický systém člověka se slabou vůlí obsahuje určité trhliny, jimiž uniká život z těla. 

Jakmile jsou v auře trhliny, dochází k oslabení imunitního a nervového systému, a nezřídka také v přivtělení diskarnátů a jiných entit, které s frekvencí nízké vůle ladí. Pakliže je vůle chatrná, je to jako ztrácet půdu pod nohama: vše načaté se rozsype, roztříští, nemůže dál růst. Tento stav řetězovou reakcí vede k přijetí role oběti, která je bezmocná, namísto tvůrce, který disponuje vnitřní silou k provedení nutných změn v životě.

Existuje velmi jasný rozdíl mezi zdravým a nemocným člověkem.

Ve zdravém stavu po ustálení jistých emocionálních vln vyjdeme ze svých ,,špatných" rozhodnutí poučeni, posilněni a motivováni ke změně; jsme vděční za posun, který nám rozhodnutí udělilo, přestože nás zdánlivě zavedlo na scestí.

Ve stavu nemoci po učinění ,,špatného" rozhodnutí uvrhneme sami sebe do role chudáka, který projektuje zodpovědnost za své činy do druhých. Příčinou duševního a fyzického oslabení se v tomto případě stává odvrhnutí své vnitřní síly a zaslepenost vůči skutečnosti, že podkladem všeho je Láska Vůle-Vůle Lásky, nikoli model viníků a oběťí.

Ve stavu tohoto určitého stupně máme volbu setrvat v tomto stavu, což se pravděpodobně podepíše na fyzickém zdravotním stavu, anebo změnit úhel pohledu a vyléčit se skrze Lásku-Vůli, která je jakýmsi kompasem souladných voleb. Zahrnuje v sobě v rámci mezilidských vztahů celou škálu pocitů: mír, pokoru, soucit, odpuštění, vděčnost, radost z možností, které život nabízí, zápalnou jiskru inspirace,..

Zdraví je přirozený stav bytí, živený láskou-vůlí, a není závislý na tom, zda činíme správná rozhodnutí, nebo ne; závisí na tom, jak se k daným rozhodnutím a důsledkům činů postavíme. To je to, co zapříčiní únik energie, anebo naopak nárůst vnitřní síly.

SPRÁVNÉ VS. NESPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ

Svět, v němž funguje svobodná volba, v sobě vždy zahrnuje možnost  tzv. správných a špatných rozhodnutí, či přesněji, souladných a nesouladných voleb. 

Onu správnost či nesprávnost lze jen stěží posoudit objektivně, jelikož my jsme ti, kdo přidává významové zabarvení našim činům. Jedná se o soubor možností v rámci našeho vnitřního vesmíru, a proto nikdo nemůže rozhodnout, co je správné a co ne. 

Rozhodnutí, která činíme ze své svobodné volby, ať už vědomě či nevědomě, závisí na vnitřním nastavení našich priorit, které jsou ze své podstaty proměnlivé. Přesto, na kratší nebo delší dobu naše rozhodnutí  poznamenají cestu, kterou se ubíráme, a tak se tato možnost volby stává důležitým faktorem, kterým si spoluutváříme realitu. Proto by se mělo stát prioritou nerozhodovat se na zákaldě minulosti či budoucnosti, ale na základě pociťovaného TADY A TEĎ.

Otázkou tedy je:

JAK POZNAT, CO JE PRO MĚ V DANOU CHVÍLI VHODNÉ, A CO NENÍ? 

Existují v nás dva hlavní rozhodovací systémy: intuice a něco, čemu říkám programovaná mysl. Zatímco intuice funguje skrze vteřinové záblesky a prvotní reakce těla, programovaná mysl reaguje až poté, opožděně.

Intuice je zaznamenatelná pocitově, až fyzicky (píchnutí v břiše, pocit sevření na hrudi, pocit hřejivosti a uvolnění,..). Generuje jasné odpověďi, aniž by musela vědět, ,,co a proč", a poznáme ji podle toho, že reaguje přímým stylem - jasné ,,ano", jasné ,,ne" - nic mezi tím. Je to jako horká linka od Vyššího Já, jehož hlas naše tělo překládá.

Programovaná mysl oproti tomu spouští sled pocitových obrazů, které se vážou na určité nenaplněné tužby a očekávání. Je to naše sekundární reakce, řízená vzorci a programy, které se v nás usadily v průběhu reinkarnací, výchovy a dalších společenských interakcí. Programovaná mysl reaguje na ,,co a proč"; konstruuje scénáře a rozvíjí potencionální příběhy (domněnky), které vyvolávají libost či nelibost. 

Reakce programované mysli dokáží být poněkud ,,mazané" - mohou být napojené dokonce na naše vyšší ideály a ctnosti. Zatímco intuice nás může upozornit, že není na místě věnovat svou pozornost, energii a čas dané situaci či člověku, programovaná mysl zná tisíc a jeden způsob, jak povýšit naše rozhodnutí na dobré, ,,protože . . .". 

Zde tedy máme další poznávací znamení: jakmile se snažíme své rozhodnutí označit za správné, ,,protože", hraje si s námi programovaná mysl. Intuice, která se v nevhodné situaci ozve například skrze sevřený solar plexus, všechno již dávno ví a snaží se nás nasměrovat, protože je vždy o velký krok napřed oproti vědomé mysli, která chce znát vlákno příběhu, okolnosti a důvody.

,,ŠPATNÁ" ROZHODNUTÍ A SMYSL SVOBODNÉ VOLBY

Podívejme se na duální princip rozhodnutí a jejich úlohy v životě od základu: na cestě životem zakoušíme jak souladná rozhodnutí - ta, která vychází z intuice, tak ta nesouladná - ta, která vychází z programované mysli. 

Správná rozhodnutí nás zarovnávají s Vyšším Já - s databankou všudypřítomného vědění, s kompasem sebepoznání. Špatná rozhodnutí nás vystavují nepříjemným emocím, jakobychom zapomněli odbočit na cestě k domovu - a protože špatné rozhodnutí tuto nechtěnou odbočku vždy zviditelní, stává se taktéž kompasem sebepoznání.

Samozřejmě, že každý z nás touží po tom, aby jeho rozhodnutí padlo na úrodnou půdu. Smyslem svobodné volby však není činit neustále pouze dobrá rozhodnutí Smyslem svobodné volby je růst a expandovat skrze zkušenost. 

Osaháváme si tím hranice, které jako věčné bytosti neznáme. Učíme se řádu, rovnováze a vyváženosti v polaritě. Nalezení harmonického středu v sobě vede k tomu, že již nemáme zapotřebí zažívat dramatické životní výkyvy k tomu, aby se v našem životě něco dělo. Tak pochopíme, že i to je součást svobodné volby. 

A protože správnost či nesprávnost našich rozhodnutí je relativní, a jedno se časem může obrátit v druhé, není ani tak podstatné, jak své rozhodnutí označíme, jako spíš, jak naložíme s jeho následky.

VÁHAVOST V ROZHODOVÁNÍ

Každé rozhodnutí je jako hrst semínek, z nichž některá prorazí půdu, a jiná zůstanou pod povrchem. Pokud učiníme tzv.dobré rozhodnutí - takové, které je s námi v souladu, není ani zde záruka, že později nemůže dojít k událostem, během nichž zvolíme nesouladně. A naopak, učiníme-li nesprávné, nesouladné rozhodnutí, volba učinit konkrétní opatření, která povedou do souladu, je vždy dostupná: ať už vnitřními změnami, změnou životního stylu, vztahů, apod. 

Rozhodnutí s sebou vždy nese semínko souladu, nesouladu, výzvy, očisty, smrti a zrození - to vše je mikrokosmicky zahrnuto v rozhodnutí a svobodné volbě.                    

Lidé často mají strach z toho, že se rozhodnou špatně; ve skutečnosti tím však míní, že se bojí, zda tímto rozhodnutím dojdou ke štěstí.       To však nelze zaručit, neboť pro každého je štěstí něco úplně jiného, a navíc se jedná o veličinu, která se neustále proměňuje a přesouvá do dalších a dalších priorit a cílů. Nic není tak relativní, jako pocit štěstí: někomu stačí ke štěstí pocit, že je naživu, jinému střecha nad hlavou, někomu fungující vztah, jiného zase sužuje pocit, že nebude šťastný, dokud nedosáhne všech svých životních cílů. Uvědomme si, nakolik je váhavost nad rozhodnutím vázaná na vnitřní touhu udržet si pocit štěstí. Tím, že se naše priority neustále vyvíjí, zjistíme, že i pocit štěstí a na něj vázaná rozhodnutí jsou proměnlivá, tak jako vše v životě.

Například můžeme vstoupit do krásného, fungujícího vztahu, avšak to se může za pár let může změnit jednoduše přenastavením priorit, které učiní mezi námi  a partnerem tak silný nesoulad, že nás tyto síly budou od sebe odpuzovat a postrkovat k tomu, abychom šli dál každý sám. Pokud budeme těmto silám odporovat, začne vznikat utrpení, úzkost a smutek, což je alarmující volání duše po vyslyšení jejího volání.

Nebo můžeme mít pocit lítosti nad těmi, kteří žijí na samotě u lesa, protože nejsou v kontaktu se společností a všemi možnostmi, které nabízí život ve městě; a za rok najednou pocítíme touhu se přestěhovat k lesu, protože ze spojení s přírodou vycítíme klid a mír, kterého jsme si nedopřávali.

Každé rozhodnutí je dynamickou silou, která nás neustále posouvá dál. Nebojme se proto činit svá rozhodnutí. Nechme se vést inuicí, a rozhodneme-li se z pozice programované mysli, vyjděme z této zkušenosti obohaceni.

To nám všem ze srdce přeji

Margot SaRa

Tento článek je možné dále sdílet s uvedením autora a aktivním odkazem na stránky: www.kristalovaplaneta.webnode.cz